Příběh z domácího hospice
Zavolejte nám včas! Neodkládejte kontaktování hospice až na poslední chvíli!
...Je sobota 11:45. Zvoní v domácím hospici telefon...
Klient: „Prosím vás, můj tchán je v závěru svého života, má velké bolesti, v noci byl hodně neklidný, asi tři dny už nic nejí. Před deseti dny byl propuštěn z nemocnice a v doporučení bylo, že má kontaktovat hospic. Nemohli byste ho přijmout?“
Pracovník DH: „Rádi pomůžeme, ale můžeme ho přijmout do domácího hospice nejdřív v pondělí, do lůžkového tak obvykle do týdne až deseti dnů. Neumíme to urgentně.“
Klient: „My bychom určitě chtěli domácí hospic. Jsme připravení postarat se o něj doma. Teď je ale hodně neklidný a má velké bolesti, opravdu nemůžete přijet?"
DH: „Nemůžeme. Nemáme tatínka formálně přijatého do péče. Sestřička, která slouží pohotovost o vás nic neví, nezná diagnózu, nemá lékařskou ordinaci, aby mohla nemocnémui podat léky a ulevit mu. Pokud by to udělala, jednala by protiprávně. Lékař, který má tento víkend službu, je externista, a pacientské příjmy do hospice nemůže dělat.“
Klient „Co tedy máme dělat?“
DH: „Můžete zavolat „Rychlou“, říci jim, co tatínka trápí, ale že nechcete odvézt do nemocnice, jen ulevit. A v pondělí ráno se domluvíme na přijetí.“
..............
Mnoho pozůstalých zpětně hodnotí, že volali hospic později, než bylo potřeba. Nemocný z našeho příběhu byl v péči hospice pouhých 26 hodin. Nemocný z jiného příběhu, kdy jsme mohli jet na příjem hned druhý den po telefonátu, se bohužel přijetí do péče ani nedočkal.
Pomáháme nejen nemocnému, ale ulevíme i pečující rodině. Opravdu se snažíme, reagovat, jak nejrychleji to jde, ale nemůžeme hned – i naši lékaři, mají nějaký plán služeb, jsou občas nemocní a prioritou je postarat se o pacienty, které už v péči máme.
Zavolejte nám včas, ať se i my stačíme na péči o vašeho blízkého připravit a spolu s vámi můžeme vše v klidu nachystat!
Domácí hospic můžete podporovat i vy. Stačí kliknou sem:
Děkujeme. 